Nerhinn píše:
Pokud vím, tak feministky jsou si téhle implikace vědomy a používají ji jako argument, proč je victim blaming zlo.
V tomhle konkrétním případě, nicméně v tom nejsou příliš konzistentní, protože pak samy s klidem použijí argumenty které mají v podstatě tutéž logickou vadu.
Nerhinn píše:
Imho všechno, co se lidé, co si stěžují na tyhle věci, snaží říct, je: "Opravdu musíme tyhle stereotypy ještě víc posilovat?" Nejde o léčení a vychovávání, jde o nezhoršování situace.
V okamžiku, kdy takový prvek použiješ cíleně, nic nezhoršuješ.
To o čem mluvíš je něco co funguje jako spirála - máš předsudek, aplikuješ ho, vidíš ho aplikovaný, posílí se, aplikuješ ho, vidíš ho aplikovaný...
Na druhou stranu když něco cíleně použiješ (např. ve formě klišé nebo "trope/stunt", úmyslného stereotypu) tak to bude spíš naopak, protože s tím v ten moment vědomě pracuješ, což se zase projeví v nějakém tom awareness rising a podobně.
Samozřejmě tam pak narazíme na otázku toho že když autor něco vepíše do knížky tak nemůže vědět, jak s tím pak hráči budou nakládat. Způsob, kterým to popíše, může udat směr, ale taky nemusí... jenže když budeš uvažovat tímhle způsobem, tak skončíš u toho, že protože jsou venku idioti, tak se nebude smět nic, zakážeš prodávat nože protože jsou venku vrazi a jménem boje s předsudky uděláš z Thóra ženskou a z Heimdalla negra. Oh, wait a sec...
Nerhinn píše:
Můžu tě ujistit, že existují lidé schopní rozlišit mezi ženou, která si je vědoma své sexuality a nestydí se za ni, a mezi jednorozměrnou figurkou, která byla navržena pro to, aby si někdo jiný mohl užít.
no, mě ta hranice tak jednoznačná rozhodně nepřijde. A pokud, tak z perspektivy jedince, ale vsadím se že v okamžiku kdy bys spoustu postav předložila k posouzení do diskuse tak zjistíš, že to různí lidé vidí různě.
(ostatně, podobná situace je i v realitě, že... znám člověka co inklinuje k určitému typu žen které označuje jako "sebeuvědomělé, sebejisté a emancipované", zatímco já si s nima odmítám sednout ke stolu a popisuju je jako "zakomplexované a kompenzující si a prvoplánovitě povrchní a laciné")
Navíc se dost hlásim k tomu, co píše Quentin - nevidím problém v tom mít ve hře (filmu, knížce) lacinou povrchní matraci co je prvoplánovitě určena k tomu aby si na ní někdo užil,
zejména protože jsem i v realitě potkal spostu takových které by nešlo popsat moc jinak - nicméně je rozdíl mezi "je tam jedna taková postava" a "všechny ženské postavy tam jsou takové".
noir píše:
Colombo: Ve skutečnosti je Vetřelec zhmotněním maskulinního strachu ze silných žen; respektive z genderového hlediska je nesmírně zajímavý. Ty sexuální role jsou v něm úžasně promíchané - samice penetrující samce, rodící samci, silné hrdinky-slabí hrdinové atd. atd. V tomhle je jedna z jeho nejsilnějších stránek a bylo o ní popsáno mnoho stránek :)
Hm. Trochu prvoplánovitě sexistickýho art-designu a dobře napsanej scénář a po celém světě se najdou profi kritici co do toho začnou vkládat hluboké myšlenky co autor nikdy nezamýšlel (a které ho nejspíš i přesahují tak těžce že by nevěděl, o čem to sakra kdo žvaní?)
Moment, na to bylo takové jedno krásné přirovnání...
Jo, jasně,
TAHLE písnička a
tohle vysvětlení.
S filosofovánim o sexuálních rolí ve Vetřelci asi tak stejná vypovídající hodnota.