Včera mě rozstřelila jedna scéna při hraní. Dlouho jsem se nezasmál takhle od srdce. Scéna a obsazení:
Shar (emocionální impotent a téměř sociopatický půlelf..kněz Královny)-Merlin
Dragnal ( mladý, romanticky založený a hrdý následník trpasličího trůnu, trpasličí vojvoda, uctívač Moradina)-Krtek
Mosirion (NPC- dávný učitel a rodinný přítel Dragnalův, taktéž trpaslík...)- Babaj
Dragnal se Sharem odchází z města do Nekromanstké věže. Všude epická nálada. legie odešly bojovat na sever s hordami démonů. Mosirion se naposledy loučí a uděluje rady
Shar: Suše "Hlavně bez patosu. Prostě odsud nenápadně vypadneme a pojedem si po svým."
Dragnal: "Nechť na tebe Moradin dohlíží příteli Mosirione, kéž se ti daří"
Mosirion: "I tebe ať provází požehnání Moradina.."
Shar: "Chtěl jsem tak moc? Prostě bez patosu vypadnout?"
Dragnal a Mosirion současně: Obejmeme se
Shar: zavrtí hlavou "Už to nemůže být horší"
Dragnal a Mosirion současně: obejmeme ho.
tekly mi slzy :)