Postřeh ohledně životnosti edic od LordEntrailse mi přišel zajímavý:
Pravidla OD&D byla nedostatečná, proto vyšla AD&D (1E). AD&D mělo značné mechanické problémy a navíc bylo zbytečně složité (THAC0). Není divu, vzhledem k tomu, že bylo ještě velmi brzy a lidé vlastně ještě moc nevěděli, jak vyvíjet RPG.
2E se pokusila napravit spoustu nedostatků 1E. A napravila je, přestože nevyřešila některé problémy s použitelností. 2E trpěla a musela být nahrazena (podle mě), kvůli "zasvinění pravidly" (power creep) kvůli všem těm vydaným
Player Options.
3E měla očividně problémy a rychle byla nahrazena 3.5. 3.5 měla problémy kvůli špatně naplánované strategii OGL, až se hlavní pravidla (PHB+DMG+MM) stala téměř zbytečná (což je vidět na tom, že dokázal vzniknout Pathfinder). Wizardi se stali jen jedním z mnoha vydavatelů D20. 3.5 také (podle mě) trpěla na metagamingové přesílené varianty postav.
4E byla pokusem o obnovu stát se jediným vydavatelem D&D a pokusit se přinést do hry novou chuť. Myslím, že je jasné, že nová chuť nebyla moc dobře přijata, a proto vyšla 5E.
Takže, pokud má 5E správnou příchuť (IMO ano), jestliže je mechanické jádro stabilní (IMO ano) a pokud Wizardi nezaplaví trh příliš mnoha možnostmi, které vedou k "zasvinění pravidly"... pak je to produkt s dlouhou životností. Použití životních cyklů minulých edic pro predikci budoucnosti je... nedostatečné. Pochopíme-li důvody, proč různé edice "zemřely", pak můžeme odhadnout budoucnost s určitou přesností.
Otázkou je:
- Odhadl jsem důvody zániku každé edice správně?
- Vyvodil jsem správné závěry?