Gurney píše:
Vůbec si nedokážu představit jaké je to hrát kampaň založenou na tom že postavy neustále dostávají GMem vymyšlené úkoly, nemají žádnou agendu po které by šli, místo toho aby si vymysleli jak do celého příběhu zapadají jejich postavy a odněkud někam ten příběh táhly. Odtud pak asi naše neporozumění a to že se každý bavíme na úplně jiném levlu.
A tak to já zas velmi snadno, protože jsem takovou kroniku hrál celé roky.
Prostě máš Shadowrun, postavy tvoří jeden tým a GMovi Johnsoňáci za nimi chodí s nějakými misemi, které se pak prostě řeší až se vyřeší a shrábne se cash, pohoda klídek, lehárko do další mise. A upřímně - má to něco do sebe.
Samozřejmě, v té hře se Ti pak promítnou jiné dlouhodobé agendy. Např. GM těmi úkoly třeba tvoří nějaký příběh zájmů toho konkrétního Johnsoňáka a jeho jednotlivé mise utváří obraz nějaké agendy jeho zájmů - tzn. ty mise postupně směřují odněkud někam. Většině postav na tom ale absolutně nezáleží - tj. hráči sice dostávají vhled do toho o co jde, ale fakticky jim jsou Johnsonovy zájmy ukradené - dokud cáluje, makaj.
GM s tím pak může udělat nějaké trýčky - např. zadání od někoho jiného - Smitha - které se tváří jako regulerní job, ale v průběhu se ukáže, že to je v kontradikci k zájmům Johnsona - a je na hráčích aby se rozhodli, kde stojí jejich profesní etika - jestli prostě dokončí zadanou misi, protože jsou neutrální vykonavatelé a dostali své zadání, nebo jestli se projeví "věrnost stálému zákazníkovi" nebo jestli zkusí uhrát nějaký kompromis aby se Smith nažral a Johnson zůstal celej.
Popř. se může stát třeba průser a Johnson může přijít s tím že nemůže cálovat, ale potřebuje něco udělat a bude apelovat na dobré dlouhodobé obchodní vztahy...
...no a na pozadí tohodle se pak odehrávají třeba nějaké charakterizace vývoje v životech těch postav mimo jejich mise...
Jako není to třeba styl hry, který bych dneska preferoval, ale zase se netvařme, že by to byl styl špatný - naopak s nějakou nižší frekvencí hraní to je velmi pohodová oddechovka co může mít i super atmosféru a tak. Jen ten focus zájmu tam prostě leží trochu někde jinde.